Publikováno Napsat komentář

Úprava a údržba půdy v přírodní zahradě

14 Mutisov 20 001

V minulém článku jsme se zabývali různými způsoby nahrazování chemických prostředků v přírodních zahradách, ať už na ochranu rostlin před škůdci či k hubení plevele, tak i k obohacování půdy živinami. Dalším způsobem obohacování půdy živinami, tedy hnojení v přírodní zahradě, je využívání kompostové zeminy.

Obohacování půdy kompostem

Pro zachování půdní úrodnosti je nezbytné doplňování odebraných živin do jejich koloběhu. Všechen biologický odpad (listí, drobné větvičky ze živých plotů, plevele, posekaná tráva) se po rozložení může opět vrátit do zahrady jako hodnotné organické hnojivo. Rozklad organické hmoty probíhá v několika fázích a za pomoci různých druhů organismů ve vhodných podmínkách (teplota a vlhkost). Nejprve jsou v kompostu aktivní různé druhy bakterií, při čemž stoupá teplota kompostu až k 70°C. Díky tomu se zpravidla zničí zárodky chorob a částečně i semena plevelů. V další fázi převládá rozkladná činnost hub, červů a různých druhů a vývojových stádií hmyzu. Po dvou až třech měsících dochází k prvnímu stupni zralosti kompostu tzv. surovému (čerstvému) kompostu, který se využívá ke hnojení nebo mulčování, neboť obsahuje hodně dusíku. Úplné zralosti pak kompost dosahuje za další dva až tři měsíce, kdy vzniká činností dešťovek tmavý voňavý kompost, který lze v zahradě využít kdekoliv. V zahradních příručkách je uváděno, že pro všechny záhonové rostliny je vhodné rozhodit asi 1 cm silnou vrstvu kompostu ročně, pro zeleninu, stromy a keře asi dvojnásobné množství a pro rostliny náročné na živiny přidat 1cm na jaře i na podzim.

Ochuzování půdy

V některých případech je potřeba půdu naopak ochudit. Takovým případem můžou být například louky, které pro bohatou druhovou pestrost potřebují chudší půdu. Toho docílíme tak, že před založením nebo obnovením louky zapracujeme do půdy písek. Kompost 1

Jak jsme se již zmínili, v přírodních zahradách pěstujeme přednostně rostliny, které jsou pro dané podmínky v půdě i naše podnebí typické. Samozřejmě záleží na osobnosti každého zahradníka a na tom, co chce na zahradě mít. Pokud touží pěstovat například rododendrony, nebo jiné rostliny, které potřebují extrémně chudou a kyselou půdu a které se obvykle pěstují v rašelině, jejíž použití není v přírodní zahradě možné, může ochudit půdu použitím mulče z jehličí vánočního stromku nebo drcené kůry, při jejímž rozkladu dochází k odčerpání dusíku z půdy a hodnota pH půdy se snižuje.

Ochrana půdy

Půda v přírodě je kypřena pouze přítomností různých organismů a je překryta stále vegetací nebo různým nerozloženým materiálem. Z toho bychom měli vycházet i v údržbě půdy v přírodní zahradě. Intenzivní hluboké rytí a převracení půdy má jen velmi krátkodobý účinek na zlepšení úrodnosti, ale z dlouhodobého hlediska půdu ochuzuje, protože ji odhaluje působení povětrnostních vlivů, čímž dochází k erozi, vysušování, vymývání živin do hlubších vrstev půdního horizontu nebo až do podzemních vod. Jedinou výjimkou jsou příliš těžké a jílovité půdy, které skutečně potřebují provzdušnění. Půdu je dobré kypřit občas a pouze povrchově a spíše strukturu půdy chránit nastýláním mulče např. slámy nebo posekané trávy. Mulčování má kromě ochrany půdy spoustu dalších výhod: intenzivnější činnost půdních organismů, zvýšení obsahu humusu, nižší spotřeba vody a zabránění růstu plevelů.

Tento článek vyšel v upravené verzi v Nelahozeveském zpravodaji, září 2015.

Napsat komentář