V článku Přírodní zahrady jsem vás seznámila s tématem přírodních zahrad a nyní bych se chtěla jejími jednotlivými prvky zabývat více podrobně. V úvodním článku jsme si řekli, že hlavní filosofií přírodních zahrad je přiblížit se co nejvíce situaci v přírodě kolem nás. Hlavní podmínkou je vynechat používání chemických přípravků, jak pro ochranu rostlin, tak pro hnojení. Budu ráda, když vás tento článek bude inspirovat k zamyšlení nebo třeba i k použití těchto ekologických metod na vaší zahradě.
V přírodní zahradě se staráme o to, aby rostliny byly zdravé, především správným výběrem odolných rostlin. Dbáme na to, aby rostliny rostly na místě, na kterém rostou i ve volné přírodě, a jsou pro jeho podmínky dokonale přizpůsobeny. Vybíráme odolné staré odrůdy užitkových a okrasných rostlin a původní regionálně typické druhy z přírody. Dále se snažíme pečovat správně o půdu a podporujeme přirozené predátory škůdců tak, že jim vytvoříme na naší zahradě podmínky pro přezimování a dostatek úkrytů. Díky těmto preventivním opatřením je použití chemických přípravků na ochranu rostlin zbytečné. Chemické jedy působí nepříznivě i na jiné organismy, tedy i na ty užitečné. Při výrobě těchto přípravků navíc dochází k ničení životního prostředí. Pokud je to nezbytně nutné lze na ochranu rostlin v přírodní zahradě použít ekologické prostředky, které si buď vyrobíme sami, nebo přípravky schválené pro použití v ekologickém zemědělství.
Budování úkrytů pro užitečné živočichy
Na větších zahradách je vhodné na odlehlejším klidném místě odložit materiál z úklidu zahrady např. listí nebo ostříhané větve nebo i větší polena, kde naleznou úkryt vhodný pro přezimování různé druhy živočichů. Tento „divoký koutek“ můžeme nechat zarůst i plevelem jako je kopřiva či bršlice, na kterých se živí housenky motýlů. Pokud chceme mít na zahradě pořádek po většinu roku, tento koutek uklízíme pozdě na jaře, kdy už není jako úkryt před zimou potřeba. Dalším typem pro menší zahrádky či pro pořádkumilovné zahrádkáře je výroba „domečku pro zvířecí pomocníky“, kterými jsou např. škvoři, slunéčka a další. Domeček zhotovíme např. z květináče, který vycpeme slámou, převážeme síťkou z pytle od brambor a zavěsíme dnem vzhůru na strom. Další možností je členitá police s několika odděleními vyplněnými různými materiály vhodnými pro přezimování hmyzu (otýpkami slámy, klacíky, kulatinou s vyvrtanými dírami, kousky kůry, stébly rákosu atd.)